Jak odstranit mech v trávníku?

zdroj: shutterstock.com

zdroj: shutterstock.com

Mech narušuje souvislou plochu trávníku a působí nejen nevzhledně, ale navíc ubírá trávě životní prostor. Pokud na svém trávníku objevíte nevítaný mech, nezbývá, než se vrhnout do jeho odstranění. Jak na to?

Odstranění mechu

Odstranit již vyrostlý mech můžete dvěma způsoby:

  • mechanicky – za pomoci hrábí nebo ručního či motorového vertikulátoru, který kromě odstranění mechu z trávy zároveň provzdušní půdu
  • chemicky – účinným prostředkem proti růstu mechu je síran železnatý (zelená skalice), dále můžete zakoupit přípravky, které se skládají ze směsi zelené skalice a síranu amonného, při práci s těmito přípravky však dbejte, abyste nezasáhli zahradní dlažbu, na dlažbě vytváří hnědé skvrny. Potřebujete-li odstranit mech i v okolí dlažby, najdete na trhu i přípravky k odstranění mechu na jiné bázi, jejichž stopy lze z dlažby později snadno smýt.

Metody, jak se zbavit mechu, jsou poměrně jednoduché. Nepostačí však pouhé mechanické či chemické odstranění mechu. Abyste zamezili opakovanému růstu mechu v trávníku, je nutné zjistit příčinu jeho růstu a odstranit i tu.

Po mechanickém či chemickém odstranění mechu lysá místa osejte trávou a zajistěte těmto místům dostatek vláhy.

Příčiny růstu mechu v trávníku

Růst mechu v trávníku může mít mnoho příčin. Je třeba zhodnotit, jaká z příčin způsobuje růst mechu na vašem trávníku a podle zjištěným informací učinit příslušná opatření. K hlavním příčinám růstu mechu patří:

  1. skalpování trávníku – velmi nízké sečení způsobuje oslabení trávníku, ten si nezvládá dostatečně udržet vláhu, nestihne se rychle zahustit a v nejvíce oslabených místech se objeví mech. V takovém případě je pomoc snadná, výšku sečení udržujte okolo 3-5 cm, ne méně.
  2. stín – v místech, která jsou po většinu dne zastíněna budovami, stromy či živým plotem se trávě v důsledku nedostatku světla daří hůř. V takových místech se vyplatí vysít lipnici hajní, která lépe snáší stín. Další možností je nahrazení travnaté plochy vysazením jiných druhů rostlin (například břečťan, barvínek, …)
  3. velké zhutnění půdy – velké zhutnění půdy rovněž trávníku nesvědčí a napomáhá růstu mechu, zhutnění může vzniknout buď častým chozením či dokonce sportováním na trávníku, ale může nastat také všude tam, kde se nachází těžká jílovitá půda. V tomto případě je vhodné přistoupit k provzdušnění vrchní vrstvy půdy. Půdu lze následně zlehčit pomocí směsi písku a kompostové zeminy.
  4. podmáčená půda – v případě podmáčené půdy odveďte povrchovou vodu příkopem, podpovrchovou vodu drenážním systémem.
  5. málo živin – trávník potřebuje pro svůj růst více živin než mech, proto mech vyhrává v půdách s nedostatkem živin, především s nedostatkem dusíku. Dostatek živin lze zajistit přiměřeným přihnojováním. Na jaře je vhodné využít prosátý kompost, rohová moučka nebo můžete zakoupit také speciální hnojiva pro trávníky.
  6. příliš kyselá půda – i příliš kyselá půda napomáhá rozrůstání mechu v trávníku. V takovém případě zahrádkáři přistupují k aplikaci mletého vápence. K tomuto kroku se ovšem vyplatí přistoupit pouze, pokud se měřením pH přesvědčíte o větší kyselosti půdy (ideální pH trávy se pohybuje kolem hodnoty 6 – 6,5) Pokud aplikací vápence vytvoříte v půdě příliš zásadité prostředí, můžete se dočkat toho, že mech v příštím roce nahradí pampelišky a další travní plevele, kterým zásaditá půda vyhovuje.

Travní koberec je nenahraditelný pomocník při zakládání okrasné zahrady

zdroj: shutterstock.com

zdroj: shutterstock.com

Potřebujete založit nový trávník na zahradě u novostavby nebo obnovit ten stávající? Založení nového trávníku je zdlouhavá procedura, jejíž výsledek nemusí dopadnout vždy podle vašich představ. Pokud nechcete ztrácet čas a toužíte zkrášlit svou zahradu hustým trávníkem v krátkém časovém úseku, bude pro vás tou pravou volbou pokládka travního koberce.

Zasít nebo položit travní koberec?

Vypěstovat trávník ze semínek je jistě tou levnější variantou. Má však svá úskalí. V dnešní uspěchané době je za největší nevýhodu považována doba, za niž nový trávník vzroste i čas potřebný k péči o nový trávník. Dále je třeba počítat s tím, že nový trávník by v ideálním případě neměl být v prvním roce růstu zatěžován. Úporný může být také boj s plevely, především v prvním roce je třeba pečlivě odstraňovat plevel, aby neubíral životní prostor rašící trávě.

Položení travního koberce je rychlejší a pohodlnější metodou založení trávníku, trávník lze zatěžovat již po dvou týdnech od položení, odpadá i řada dalších úkonů, které je nutné provádět při založení trávníku ze semínek.

Toto pohodlí je vykoupeno vyšší cenou  travního koberce. Ta se pohybuje od 150 Kč/m². Cena travního koberce zahrnuje pásy travního koberce i jeho pokládku. Často se cena odvíjí také od množství odebraného travního koberce, dodavatelé poskytují množstevní slevy.

Co je to travní koberec?

Travní koberec se získává z trávníku, který je pěstován v tzv. travních školkách. Trávník starý 12-15 měsíců dosahuje již prodejní kvality. Takto starý trávník je možno odříznout od země i s dostatečně velkým drnem, pásy trávníku jsou srolovány do role podobně jako koberce a v této formě mohou cestovat k zákazníkovi.

Travní koberce byly dříve využívány hlavně na velkých a hodně zatěžkávaných plochách jako jsou fotbalová či golfová hřiště. V poslední době se však začaly masově využívat i v soukromých zahradách. Obzvláště vhodné je jejich použití ve svažitých místech, kde dochází k erozi půdy a založení trávníku ze semínek by zde bylo téměř marnou prací.

Jak travní koberec pokládat

Travní koberec je možné položit kdykoliv v období od dubna do října. Objednávku a pokládku trávníku je vhodné dobře naplánovat dle předpovědi počasí na dalších několik dní. Travní koberec je totiž nutné položit do 24 hodin od seříznutí trávníku ve školce. Důležité je, aby se teploty držely nad 0°C, zároveň není zcela vhodné pokládat trávník v letních parnech.

Aby trávník dobře zakořenil, je třeba předpřipravit půdu rozrušením jejího povrchu. Samotné položení je vhodné přenechat odborníkům, kteří dobře ovládají manipulaci s těžkými rolemi trávníku. Pásy trávníku je třeba položit těsně k sobě, zároveň se ale nesmí vzájemně překrývat. Následně je třeba plochu trávníku uválet lehkým válcem.
Vaším úkolem po položení travního koberce bude:

  • věnovat se v prvních čtrnácti dnech dostatečné zálivce nového trávníku a to 1-3 krát denně dle aktuálního počasí
  • první sekání trávy vás čeká ve chvíli, kdy trávník dosáhne výšky zhruba 8 cm

Postupně zatěžovat lze trávník od chvíle, kdy zakoření, tedy přibližně po dvou týdnech od položení. Plnou zátěž však snese až po šesti týdnech.

Podívejte se na fotogalerii realizací zahrad u kterých bylo využito právě travních koberců. Můžete tak mít zahradu hotovou o několik měsíců dříve.

Kupujete poprvé motorovou pilu? Poradíme, na co si dávat pozor

zdroj: shutterstock.com

zdroj: shutterstock.com

Motorová pila je skvělým pomocníkem při řezání palivového dřeva, stejně tak i při prořezávání stromů. Řada výrobců (Husquarna, Stihl, Oleo Mac a mnoho dalších) nabízí velké množství typů motorových pil, které se od sebe na první pohled nijak zvlášť neliší. Jak tedy vybrat tu pravou přesně pro vaše potřeby?

Jakou třídu zvolit?

Před koupí motorové pily je třeba zvážit, kde a k jakým účelům plánujete pilu používat a také jak často bude využívána. Podle těchto kritérií snadno poznáte, který typ pily je vhodný pro vaše potřeby.

Pily se vyrábí ve třech třídách:

  • hobby – pily třídy hobby patří mezi nejlevnější, slouží k občasnému řezání palivového dřeva či k prořezání větví stromků, tato třída postačí, pokud plánujete pořezat pouze několik kubíků dřeva ročně
  • farmářské – pily farmářské zvládnou i kácení stromů, taktéž jsou schopny čelit častějšímu využití
  • profesionální – profesionální pily se vyplatí zakoupit pro každodenní práci v lese

Velmi snadno rozeznáte hobby pily od farmářských při zkoumání krytu řetězky. Hobby pily ho mají plastový, farmářské a profi pily mají kryt kovový.

Jaký typ motoru?

Na trhu najdete elektrické pily, které ocení především ohleduplní majitelé domku v husté zástavbě. Jejich chod je tišší, neprodukují zplodiny, jednodušeji se ovládají a při koupi jsou tou levnější variantou. Jsou však závislé na zdroji elektrické energie, proto je využijete pouze k řezání palivového dřeva v blízkosti domu.

Elektrická pila je jednodušší na provoz i obsluhu, zdroj: mountfield.cz

Elektrická pila je jednodušší na provoz i obsluhu, zdroj: mountfield.cz

Motorové pily benzínové jsou naopak výkonnější, ale také hlučnější. Jejich nespornou výhodou je, že s nimi můžete pracovat kdekoliv, můžete se s nimi libovolně pohybovat po pozemku či lese. Jsou konstruovány tak, že s nimi můžete pracovat i delší časový úsek bez přestávky, což u elektrických pil možné není.

Benzínovou pilu můžete používat kdekoliv, zdroj: mountfield.cz

Benzínovou pilu můžete používat kdekoliv, zdroj: mountfield.cz

Zpracování stroje

Kvalitu pily poznáte podle zpracování jednotlivých částí stroje. Velmi důležitá je kvalita motoru. Je vhodné, aby byl válec motoru pokoven tvrdokovem (tj. chrom či nikosil). U levnějších a méně kvalitních strojů je tato vrstva tvrdokovu vynechána. Kvalitu stroje zvýší také typ klikové hřídele. Může být lisovaná z více částí nebo kovaná, která je kvalitnější a má delší životnost.

Délka lišty

Délka lišty by měla odpovídat šíři dřeva, které budete řezat. Nejen ale to, měla by odpovídat také výkonu motoru. Dlouhá lišta na pile s motorem o nižším výkonu je špatně. Pily s dlouhou lištou navíc vyžadují zkušené zacházení. Proto při koupi pily zvažte nejen to, jak široké dřevo budete řezat, ale také zkontrolujte, zda výkon motoru odpovídá délce lišty.
Pro běžné zpracování dřeva výborně postačí čtyřiceticentimetrová lišta. Tu však hledejte spíše až u farmářské třídy motorových pil. U hobby pil by měly být lišty kratší.

Další kritéria

Dalším vodítkem při hledání kvalitního stroje může být  i nabízená délka záruční doby. Mnoho výrobců již nabízí záruční dobu 5 či dokonce 7 let, která by, oproti dvouleté záruční době, měla vypovídat o vyšší kvalitě zboží.

Důležitá je také ergonomičnost pily. Pila musí příjemně padnout do ruky a být správně vyvážena. Tuto vlastnost nejlépe zhodnotíte, pokud vás nechají pilu v prodejně vyzkoušet přímo v akci.

Práci může učinit pohodlnější také odpružení motoru pružinami, díky němuž vám pila nevibruje v ruce. Povšimněte si také způsobu upevnění krytů pro přístup k filtru a napínání řetězu. Při péči o pilu jistě oceníte, pokud tato místa budou přístupná bez nutnosti použití šroubováku.

Podívejte se na jiné zahradní nářadí, které by se vám mohlo na jaře hodit.

Co dokáže vyčistit vysokotlaký čistič?

zdroj: mountfield.cz

zdroj: mountfield.cz

Majitelé rodinných domů jistě znají zdlouhavé čištění chodníčků, dlažby, bazénu nebo fasády domu. Tyto náročné práce si můžete usnadnit moderní technikou. Výbornými pomocníky jsou vysokotlaké čističe, jejichž využití se již neomezuje jen na průmyslová odvětví, tyto přístroje je možno zakoupit i do běžné domácnosti.

Jak vysokotlaký čistič funguje?

K vysokotlakému čističi se připojí hadice s vodou (případně je možné pořídit čistič, který je schopen také nasávat dešťovou vodu z nádrže). Voda přivedená do čističe putuje do vysokotlakého čerpadla, které zmnohonásobí tlak vody. Takto natlakovaná voda je vypouštěna malou tryskou a její proud je natolik silný, že si hravě poradí s odstraněním nánosů a nečistot.

Věděli jste, že vysokotlaký čistič v roce 1950 vynalezl Alfred Kärcher?

Vzhledem k vysoké účinnosti čištění je spotřeba vody velmi nízká. Ve většině případů také ušetříme i peníze za čistící prostředky. Často postačí provést očistu samotnou vodou. V případě velmi silných nečistot je možné přidat i čistící prostředek (ten se nasává přímo do vysokotlakého čističe přes hadičku k tomu určenou). Při práci s vysokotlakým čističem je třeba dbát na bezpečnost a nemířit proudem vody na osoby ani zvířata. Rovněž na povrchy, které by mohl vysoký tlak poškodit.

Typy vysokotlakých čističů

Vysokotlaké čističe fungují všechny na stejném principu. Jednotlivé typy se od sebe mohou lišit počtem kusů příslušenství. K většině čističů však lze přídavná příslušenství v případě potřeby dokoupit samostatně. Dále se jednotlivé výrobky mohou lišit v účinnosti čištění, kterou ovlivňuje výkon stroje a nejvyšší dosažitelný tlak vody.

Vysokotlaký čistič nemusíte hned kupovat, můžete si jej i výhodně půjčit v půjčovně nářadí.

Podle účinnosti lze rozlišit několik kategorií vysokotlakých čističů:

  • základní třída – vhodné k čištění zahradního nábytku, jízdních kol, aut či balkonů, maximální tlak vody 100 bar. Koupíte již od 1 500 Kč.
  • střední třída – zvládnou i střední znečištění kolem domu, například dlažbu chodníčků a její spáry, terasy, odstraňování mechu, motorky, zahradní stroje, atd., dosažitelný tlak vody 130-150 bar.
  • nejvyšší třída – s nejvyšším výkonem, vhodné i na nejsilnější nečistoty, vhodné i na očistu fasády, člunů, bazénů, chodníků, atd., tlak vody 150 bar a více.
Vysokotlaký čistič K 2.120 koupíte již za 1 890 Kč, zdroj: karcher.cz

Vysokotlaký čistič K 2.120 koupíte již za 1 890 Kč, zdroj: karcher.cz

Dle způsobu čištění lze rozlišovat vysokotlaké myčky na studeno a teplovodní. Naprostá většina vysokotlakých čističů je studenovodní, tlak vody je natolik velký, že k efektivnímu čištění dochází i za studena. Čističe, které jsou schopny vodu navíc ohřívat, jsou vhodné především k čištění strojů, které jsou znečištěny olejem. Jedná se o veškeré zahradní vybavení, které je poháněno zážehovým motorem – kultivátory, sněhové frézy, zahradní traktory, apod.

Příslušenství

K vysokotlakým myčkám náleží nebo lze dokoupit řadu nástavců, které rozšiřují jejich využití, patří mezi ně například:

  • pěnovací tryska a rotační kartáč pro mytí automobilů
  • nástavec na čištění ploch – výhodný k čištění dlažby
  • nástavec pro těžko přístupné plochy využijete například pro čištění okapů a potrubí
  • kartáč na mytí ráfků jízdních kol
  • rotační tryska vhodná k čištění fasády

Výrobci a orientační ceny

Vysokotlaké myčky vhodné pro použití v běžných domácnostech již vyrábí řada firem, například Kärcher, Oleo-Mac, Bosch, Makita, Proma a další. Čističe základní třídy s maximálním tlakem vody do 100 bar začínají cenově mírně pod 2000 Kč. Střední třída myček s tlakem vody do 130 bar se již pohybuje kolem 3-4000 Kč. Cena se v závislosti na dosažitelném tlaku vody, možnosti ohřevu vody a na dalších parametrech může vyšplhat až ke 20 000 Kč.

Nemáte ještě zazimovaný bazén? Poradíme jak na to

zdroj: shutterstock.com

zdroj: shutterstock.com

Radostné období koupání v bazénu končívá zpravidla už začátkem září. Ideální čas k zazimování bazénu nastává však až nyní. Na zazimování bazénu lze objednat specializovanou firmu, ale může ho bez obtíží zvládnout i každý sám.

Kdy bazén připravit na zimu?

Jak poznat nejvhodnější dobu, kdy je třeba bazén zazimovat? Bazén bychom měli stihnout zazimovat dříve než přijdou přízemní mrazíky. Zároveň však není vhodné zazimování uspěchat. Přípravu bazénu na zimu provádíme ve chvíli, kdy teplota vody klesne k 10°C. Vyšší teplota vody by byla ideálním prostředím pro nežádoucí množení bakterií a sinic ve vodě.

Zazimování bazénu krok za krokem

Už víme, kdy nastává vhodná chvíle pro zazimování bazénu. Pokud tedy voda dosáhne optimální teploty, je možno zahájit zazimování. Bude nutné postupně provést:

  1. Vyčištění bazénu. Nejprve použijeme síťku, kterou odstraníme plovoucí nečistoty z vodní hladiny. Na nečistoty u dna bazénu je vhodné využít bazénový vysavač a stěny bazénu důkladně omyjeme houbičkou, zároveň je doporučováno na stěny použít speciální čistící přípravek. Následně vodu vyčistíme za pomoci filtrace a upravíme pH vody, ideální hodnota pH se pohybuje mezi 7,2 a 7,6. Nezapomeňme také na čištění filtrace za pomoci funkce proplach.
  2. Úprava výšky hladiny vody. Před zimou je nutné upustit vodu z bazénu tak, aby sahala pod trysky, v případě, že je bazén vybaven protiproudem, je třeba aby hladina vody byla  i pod těmito technologickými prostupy. V případě nezastřešeného bazénu je doporučováno, aby hladina vody sahala nejméně 20 cm pod tyto trysky, u bazénu zastřešených postačí hladinu snížit 5 cm pod trysky.
  3. Vypuštění vody z přídavných zařízení. Před zimou je nutné vypustit vodu ze všech potrubí, trysek, z filtrace, případně ze slunečních kolektorů, čerpadel atp.
  4. Ošetření zazimovacím přípravkem. Po vyčištění a upuštění vody je třeba do bazénu aplikovat zazimovací přípravek, který zamezí růstu řas a tvorbě usazenin. Najdete jej v oddělení bazénové chemie.
  5. Uskladnění některých součástí bazénu. Ochranu před mrazem a vlhkem potřebuje především filtrace a čerpadla, která je nutno demontovat, očistit a uskladnit tak, aby byly v suchu a chráněny před mrazem. Stejně tak je vhodné uschovat i odnímatelné schůdky či žebřík do vody.
  6. Dilatační plováky. Do vody připravené na zimu je třeba vložit dilatační plováky. Tyto plováky zamezují poškození bazénu tím, že pohlcují tlak roztažnosti ledu. Je třeba je zapojit do řetězce a pro představu – na bazén o rozměrech 3*6 metrů postačí zhruba 12 plováků. Pokud nechcete investovat do plováků kupovaných, lze je nahradit PET lahvemi pospojovanými taktéž do řetězce a vyplněnými zčásti pískem tak, aby byly ponořeny asi do 2/3 svého objemu. Opět pro představu – na bazén o rozměrech 3*6 metrů budete potřebovat zhruba 80 PET lahví.
  7. Překrytí bazénu. Po instalaci dilatačních plováků je třeba bazén zakrýt plachtou, která zabrání znečištění vody například padajícím listím. V případě zastřešených bazénů je situace jednodušší, postačí zasunout střechu.